Vstup mladých lidí na trh s nemovitostmi je dnes větší výzvou než kdykoli dříve. Vysoké ceny bytů, rostoucí náklady na život a přísnější pravidla bank vedou mnoho začínajících kupujících k otázce: Jak si vlastně pořídit vlastní bydlení, když nemám miliony na účtu?

Naštěstí existují cesty, které – s rozvahou a správným nastavením – mohou vést k vlastnímu bytu i ve věku pod třicet. Nejčastěji se dnes uvažují dva základní scénáře.

1. Klasická hypotéka s 10% vlastním vkladem

   Nejběžnější cestou k vlastnímu bytu je hypotéka kryjící 90 % kupní ceny nemovitosti. Banky tuto variantu umožňují zejména lidem do 36 let, kteří splní určité příjmové a bonitní požadavky. Klient musí mít naspořeno minimálně 10 % hodnoty nemovitosti – zbytek poskytne banka formou hypotečního úvěru.

   Příklad ze života:
   Lucie (28) a Tomáš (30) žijí v Praze, kde se rozhodli pořídit si vlastní byt za 6 milionů korun. Naspořeno měli 600 000 Kč, tedy právě 10 %. Banka jim schválila hypotéku na zbývajících 5,4 milionu korun. Hypotéku budou splácet 30 let, splátka vychází na cca 25 000 Kč měsíčně. Byt je zapsán jako zástava pro banku, a po kolaudaci si jej mohli sami dovybavit z vlastních prostředků.

   Tato cesta je jednoduchá, transparentní, ale vyžaduje určité úspory dopředu – a tedy i delší čas na přípravu.

2. Hypotéka s ručením jinou nemovitostí – bez vlastního vkladu

   Druhou možností, která je v Česku možná, je ručení jinou nemovitostí – nejčastěji domem rodičů nebo bytem. Tím se eliminuje nutnost vlastních naspořených prostředků a klient může financovat celou kupní cenu nemovitosti, včetně zařízení a vybavení.

   Příklad ze života:
   Petr (25) si chce pořídit svůj první byt za 4 miliony korun. Nemá žádné větší úspory, ale jeho rodiče vlastní dům v hodnotě 8 milionů korun, na kterém není žádná hypotéka. Banka tedy připravila úvěrový rámec na 4,5 milionu korun: 4 miliony na byt, zbytek na vybavení a počáteční náklady. Celková výše zástav je kryta dvěma nemovitostmi – nově kupovaným bytem a domem rodičů. Petr sám splácí hypotéku ze svého příjmu, ale nemusel čekat několik let na naspoření vlastního vkladu.

   Možnost vyvázání nemovitosti rodičů:
   Důležitým bodem je, že zástava nemovitosti rodičů nemusí být navždy. Pokud během prvních let splácení hodnota nové nemovitosti vzroste nebo klient výrazně sníží svůj dluh, je možné se s bankou domluvit na tzv. vyvázání zástavy. Nejčastěji k tomu dochází po skončení fixačního období, tedy období, po které je úroková sazba hypotéky neměnná – typicky po 3 nebo 5 letech. Po jeho uplynutí banka úvěr znovu přehodnocuje a je to příležitost požádat o vyvázání rodičovské nemovitosti ze zástavy, pokud už nová nemovitost sama o sobě poskytuje dostatečné zajištění.

Co zvážit před rozhodnutím?
– Věk: Do 36 let platí výhodnější limity pro získání hypotéky.
– Příjem: Hypotéku vždy posuzuje banka podle schopnosti splácet – výše vlastního vkladu není všechno.
– Rodinná podpora: Pokud rodiče vlastní nemovitost bez zatížení, může to otevřít cestu k bydlení dřív.
– Finanční zodpovědnost: I bez vkladu je hypotéka dlouhodobý závazek. Mladý člověk by měl mít stabilní příjem a rezervu.
– Fixační období: Plánujte dopředu – konec fixace může být příležitostí ke změně podmínek nebo i vyvázání majetku rodičů.

Hypotéka není jen o penězích, ale i o důvěře, plánování a odvaze začít. Ať už se mladý člověk rozhodne pro cestu klasickou nebo s pomocí rodiny, nejdůležitější je, aby rozuměl všem podmínkám – a šel do toho s otevřenýma očima.